Menu

Taneční večery studentů HAMU: Nová generace

Čtvrtek 21.11. / 19:30 / Tanec / KD Mlejn

NOVÁ GENERACE je platforma pro uvádění studentské tvorby posluchačů katedry tance a katedry nonverbálního divadla HAMU a dalších hostů.

Tri Hčere, Dve Materi in Ena Babica

Choreografie a interpretace: Maja Vidic (Slovinsko)
Hudba: Philippe Rombi

„Tri Hčere, Dve Materi in Ena Babica“ (slovinsky Tři dcery, dvě matky a jedna babička) zachycuje transformační proces změny životních rolí, intimními vztahy a cyklickou povahou vazeb mezi generacemi žen. Dílo, které se zamýšlí nad existenciální pozicí dcer, matek a babiček, ztělesňuje rozporuplný proces svlékání předchozí kůže při hledání nové. Intimní a syrový choreografický materiál je umocněn použitím hlasu jako vyjádření potlačených generačních hlasů v sobě samém.

Smrt mého přítele

Choreografie a interpretace: Aliou Diafoune (Senegal)
Hudba: Oumou Sangaré, Airport Prison Hospital

V Africe – smrt je všudypřítomná. Přichází náhle a neočekávaně, i když si to nikdo nepřeje.

Intertwined

Choreografie a interpretace: Isa Oliveira, Karolina Mikołajec
Hudba: Raime

Růst, rozvíjet se, zapojit se…
Nechte se pohltit strukturou a proměnou břečťanu. Pozorujte probíhající proces jeho růstu a expanze. Prozkoumejme různé vztahy, které tato rostlina vytváří s předměty, jež potkává na své cestě.

I Know, We Know

Koncept, choreografie: Natálie Vacková
Pedagogické vedení: Jan Kodet
Hudba: Mark Karpilovskij
Text voiceover: Jakub Vaverka
Hlas voiceover: Soňa Linhartová
Kostýmy: Josef Kovář
Interpretace a pohybová tvorba: Alva Olsson, Hertta Mulari

Ona ví, co víme my, a my víme, co ví ona. Pohybový dialog dvou tanečnic, který zkoumá jistotu a nejistotu pokládaných otázek a odpovědí. Kde končí přesvědčení našich pohybů, rozhodnutí a nebo životních trajektorií? Tam kam bychom měli správně směřovat a kde najdeme správnou odpověď. Jak se z naší jistoty může pozvolna stávat nejistota?
Projekt vznikl v rámci spolupráce projektu Nová generace, HAMU a Lenka Vagnerová & Company.

Fantasmagorie

Choreografie: Amálie Cuplová
Interpretace: Vojtěch Vaculík, Amálie Cuplová, Oliver Zabystrzan, Nela Šedová, David Kodys
Hudba: Sojka Severní, Luteja
Kostýmy/Scénografie: Amálie Cuplová, Josefina Dusk/Jan Cupl
Konzultace: Kateřina Stupecká

Semínko se zasadí,
usadí se plod,
dýka se brousí
a bublina se vypouští.

Amorfní larva chráněná teplým plodovým slizem vystupuje ze svého rybníku, zaslepená zvědavostí se plíží, bobtná a pomalu plní svou měkkou, křehkou schránku. Nevinnost se rozpadá a její místo bere nová podoba. Chladná čepel, arogantní a agresivní, vyžadující pozornost – zlostně se vrhá do otráveného prázdna.
Jedovatá přítomnost napíná své toxické myceliální úponky, aby svou ostnatou oběť uvěznila do paralýzy. Hledá si nového konvertitu – takového, který soustavně roste a nehledá pohodlí nebo hojnost, ale jen se kymácí a praská ve větru. Setkává se s instinktivním odporem, ale nakonec svého rukojmího šálí harmonickou hrou a v momentu absolutního odevzdání přichází kruté opuštění. Kreatura svléká svou kůži a zaujímá novou podobu v komnatě odrazu – naráží na ozvěnu minulých vzpomínek, které překrucuje a kuklí.
Ovládá vlastní vidění minulosti a fosilizuje v jediné myšlence.
FANTASMAGORIE

Indiánská

Koncept, interpretace: Filip Novák, Kamila Hrnčířová – Třetí hřiště

Náčelník šavanů Tekumseh se plazí ve vysoké trávě a Franta si furt hraje s klackem. Divadelní bojovka o tom, co do nás vepsala tábornická léta a jedna báseň Tima Postovita. Noříme se do dětských her, kde prozradit se znamená jistou smrt, do písní, ve kterých indián poráží bílého muže a u toho všeho se snažíme spočítat, jestli máme pořád všechny děti. Hra s diváky, hra mezi diváky, hra na diváky.

 

Akce je pořádána za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy. Dalšími partnery akce jsou HAMU, KD Mlejn, Lenka Vagnerová & Company a Dance Context.