Eliška Brtnická, Vojtěch Brtnický: OPTICON – 1. premiéra

Čas mezi 3D a 2D

O touze vyfotit pohyb a přitom ho nezastavit. Akrobaticko-pohybová performance ve vyvolávací lázni Bazénu karlínských Kasáren zprostředkovává nehmatatelné prvky fotografické práce Vojtěcha Brtnického. Rozpouští v sobě apekty představení, výstavy a instalace. Světlá komora Bazénu nabízí mnoho úhlů pohledu na tělo v pohybu. Tělo Elišky Brtnické, fotografovy sestry, které do sebe nasáklo chuť ustalovače. Tělo, které se snaží pochopit svou dvojrozměrnou existenci skrze fotografickou, ale i choreografickou optiku.

„Snažím se číst trajektorie. Hádám, jaký pohyb bude následovat. Skáču zaujmout pozici. (Začal jsem používat chrániče na kolena.) Někdy čekám i pět let, až se sejde světlo s pohybem v tom správném momentu. Snímky vyrábět neumím. Umím se pouze adaptovat.“

Autoři: Eliška Brtnická, Vojtěch Brtnický

Koncept, interpretace: Eliška Brtnická

Sound design: Stanislav Abrahám

Light design: Prokop Vondruška, Vojtěch Brtnický

Produkce: Iva-Hedvika Zýková

Za podpory: Magistrát hl. města Praha, Ministerstvo kultury ČR, KD Mlejn, o.p.s., CircusNext, Kasárna Karlín

Vojtěch Brtnický vystudoval Střední odborné učiliště v Jihlavě, obor fotografie, v oblasti se dále vzdělával i po absolutoriu. Specializuje se na reportážní a taneční fotografii. Fotografie ho zavedla do Mexika, Jižní Koreje, Lapland, Makedonie, Francie, Německa, Švýcarska nebo Izraele. Na svém kontě má řadu samostatných i kolektivních výstav. Ve spolupráci s Institutem divadelního umění připravil v roce 2013 rozsáhlou výstavu „Only Good Light“ zaměřenou na současný tanec. Posledních sedm let je oficiálním fotografem festivalu Tanec Praha a Česká Taneční Platforma.

Eliška Brtnická vystudovala obor Nonverbální divadlo na pražské HAMU, kde absolvovala doktorký program s projektem o choreografii ve vzdušné akrobacii. V roce 2010 založila soubor Cirkus Mlejn. Tvorbou inscenace Enola v roce 2016 zahájila sólovou dráhu. Často spolupracuje s akrobatkami Ilonou Jäntti /FI/ nebo Stéphanie N’Duhirahe /CH/. V posledních letech tíhne k výtvarnému pojetí svých inscenací (např. spolupráce se sochařem Čestmírem Suškou) a k site-specific. Působí také jako dramaturgyně mezinárodního festivalu Fun Fatale.